Vztah k penězům si vytváříme už v dětství. .A přestože jsou jedním z hlavních pilířů naší kultury, stále o nich přemýšlíme jako o něčem „nečistém“, povrchním, banálním, nehodným intelektuální neřkuli spirituální debaty. O penězích nemluvíme u jídla v rodinném kruhu a mluvit o nich s cizími lidmi je považováno za absolutní faux-pas. Peníze jsou všude, ale z hovorů je programově vymazáváme.

Peníze jsou ale už prapůvodně nástroj rovnováhy. Vyvažují energii vložené práce za energii získaných prostředků. Historicky se osvědčilo k tomu využít směnný prostředek. Zlato. Kávu. Tabák. Nebo peníze. Ze své podstaty tak opravdu nejsou nic špatného. Jsou nástrojem, který vyrovnává tok energie.

Pokud předefinujeme svůj způsob uvažování o penězích – a přestaneme je vnímat jako nástroj hromadění zisku a namísto toho je nahlédneme právě jako jakýsi zhmotněný tok energie, pak se nám mnohem snáz podaří přijímat je ve svém životě a přivolávat je, protože se stanou odrazem naší vlastní sebehodnoty. Peníze nejsou nečisté. Jsou prostředkem k tomu, abychom mohli žít takový život, jaký chceme.

A jsou tady. Jsou k dispozici, když se o ně naučíme říkat. A může jich být neomezeně.  Zkuste teď chvilku přemýšlet o následujících třech citátech. Pak přejděte k úkolům.

„Když se díváme na to, co Bůh stvořil, je nadmíru jasné, že Stvořitel sám nevěděl, kdy má přestat. Neexistuje jen jedna růžová květina, dokonce neexistuje jen padesát růžových květin, ale jsou jich stovky druhů. A co sněhové vločky, to je vrchol čiré tvůrčí radosti! Ani dvě nejsou stejné. “ – Julia Cameron, Umělcova cesta

„Existují stovky miliard galaxií a v každé z nich jsou stovky miliard hvězd. S největší pravděpodobností existují miliardy planet, na kterých je možný život. Jabloně rodí hojnost jablek bez ohledu na to, jestli se všechno ovoce zkonzumuje, a když nastane hospodářská krize, nesvolají mítink, na kterém by oznámily rozhodnutí, že nyní hodlají rodit méně jablek.“ Nedostatek je výhradně záležitostí lidí a vypovídá o tom, že nežijeme v harmonii s přirozeným proudem hojnosti.“ – Anodea Judith, Tvořivá síla čaker

„Jsme součástí vesmíru, který zahrnuje a nevylučuje.  Ze zákona přitažlivosti není nic vyloučeno.  Váš život je zrcadlem myšlenek, které ve vaší mysli převládají.  Veškeré živé věci na této planetě fungují zákonem přitažlivosti. Jsme schopni záměrně myslet a svou myslí utvářet celý život.“ – Rhonda Byrne, Tajemství

Taky jste si kolikrát řekly: „Nojo, tohle bych tak chtěla dělat. Ale za to mi nikdo nezaplatí!“ To je možná další z bloků, které se nám podaří společně rozpustit. Máme v sobě zaryté představy, že práce musí být práce – taková ta tvrdá, vyčerpávající, kterou si musíme odkroutit, aby mohla začít zábava. Opak je ale pravdou. Práce může být hra. Můžete nabízet prakticky cokoli, protože existují lidé, kteří si to koupí. Setkávám se kolem sebe s množstvím profesí a odborných zaměření, nad kterými by naše babičky jen protočily oči. 

Jakto? Žijeme v historicky nejlepším období, opravdu máme neomezené možnosti, netrpíme nedostatky. Chceme žít. A tak se ke slovu dostávají i potřeby, na které by dříve nikdo nepomyslel. Existují poradci na zdravé firemní stravování, konzultantky barevné typologie oblečení, novodobé kněžky nebo odborníci oceňování japonských nožů. A někdo za to platí. A nemalé částky. „Kreativita není a nikdy nebyla rozumná.“

Pozorujte, co vám nenápadně přichází do života. Otevřete se nečekaným příležitostem. Jak postupně pracujete na sobě, možná si začínáte všímat stále častějších synchronicit. Možná vám něco začínají říkat. Možná vás někam posouvají. Možná právě směrem k vašemu Životnímu příběhu. Pozorujte to, co vám úplně přirozeně samo jde. V tom se skrývá váš potenciál.

Až když začneme dělat to, co dělat máme, začnou k nám přicházet peníze. Zkuste to po kouskách. Neradím vám, abyste okamžitě podaly výpověď v práci a začaly nabízet poradenství v metodách přirozené antikoncepce. Možná bude pro začátek stačit udělat si malý web, psát články, etablovat se jako odborník na dané téma a začít své služby nabízet. Ony budou přicházet. A jednoduché pravidlo: čím specifičtější vaše „hra“ bude, tím méně konkurence budete muset na svém trhu porazit. Nenechte se tedy odradit „podivností“ vaší vášně. Znovu připomínám, že vaše podivnost je vaše superschopnost. Přestaňte dělat řemeslo. Začnete dělat umění.

„Umění se rodí v dostatku, ve víře v dostatečné zdroje, a tak je nesmírně důležité, abychom se hýčkali v pocitu hojnosti.“

Štědrost totiž plodí hojnost. Čím více smysluplně popustíte své kohoutky štědrosti, tím více hojnosti se k vám dostane. Funguje to tak na všech úrovních. Na makro úrovní můžeme sledovat chování trhu – když lidé žijí a utrácí, trh prosperuje a generuje nové peníze. Naproti tomu když lidé spoří, trh strádá a vadne – a peníze, které chybí v oběhu, chybí i v peněženkách. Není divu, že v souvislosti s koronakrizí často zaznívalo z úst různých odborníků: Nezapomínejte utrácet. Pomůžete tím ekonomice, pomůžete tím lidem i sami sobě.

Přepych, o kterém mluvím, ale neznamená dvouměsíční dovolenou na Tahiti, luxusní večeře na privátní plachetnici a ani to není žádné jiné zhýralé a nepřiměřené pouštění prostředků. Jsou to většinou spíš maličkosti, které ale na vašem tvůrčím sebevědomí a růstu odvedou nepoměrně velkou práci. Drobnosti, které třeba ani nemají žádné praktické odůvodnění, ale dodají vám ve vaší tvorbě pocit hojnosti. 

V důsledku toho, že o své kreativitě přemýšlíme spíše jako o svém koníčku než živobytí, pravděpodobně u nás do jisté míry převládá umělecká anorexie. Svou tvůrčí činnost dlouhodobě upozaďujeme a tak i jen maličkaté změny v nasycení našeho uměleckého dítka nám mohou připadat jako obrovský přepych a zdroj nepřiměřené hojnosti.

Můžou to být drobnosti, které vám pomohou začít o sobě uvažovat v duchu svého tvůrčího poslání. Možná se chcete stát spisovatelem a chybí vám k tomu tvídové sako, abyste se v té roli cítily opravdu autenticky. Chcete být malířkou, ale abyste se posunuly z místa, potřebujete konkrétní (a na váš vkus příliš luxusní) značku barev, které milujete. Nebo prostě chcete vdechnout víc kreativity své stávající práci – pak by možná stačila i úplná maličkost jako čerstvé barevné květiny ve váze nebo nástěnka z pěkného dřeva, na kterou si vytvoříte motivující koláž. Těch způsobů, jak si dopřát chuť hojnosti, je neomezeně – určitě teď přesně víte, co je onou maličkostí, po které vy tolik prahnete.

 Když se bavíme o této formě přepychu, mnohem spíš mluvíme o posunu ve vědomí než ve skutečném ekonomickém toku. Pocit přepychu probíhá na podvědomé úrovni a díky tomu může naopak podnítit tok skutečných finančních prostředků. Vyžaduje po nás jediné – trochu času a trochu prostoru. V rámci tohoto kurzu experimentujeme s časem prostřednictvím všech různých cvičení a uměleckých schůzek. Fyzický prostor mu musíte dát samy – koutek v pokoji, vyklizené podkroví, okenní římsa v pracovně. Věci a místa, která jsou vyhrazená „jen pro vás“ uspokojí vaše vnitřní umělecké dítko (děti mají rády věci, které jsou jenom jejich) a dopřejete si pocit, že se rozmazlujete.

Nebudem tady vymýšlet žádné čarování. V podstatě se pobavíme jenom o tom, co váš už jako malé učily vaše maminky. Když umyjete nádobí, dostanete pětikorunu. Když našetříte pár pětikorun, můžete si koupit čokoládu. Je to zase nějaká harmonie. Mezi tím naučit se přijímat peníze a mezi tím naučit se s nimi správně nakládat. Tohle jsou jen tipy, jak ten fígl s pětikorunami od maminky drobet rozšířit.