Kreativní masterclass pro holky
10
Vnitřní nepřátelé
Nacházení vnitřních nepřátel
„Ze všech pozemských tvorů dokážou jedině lidské bytosti změnit vzorce svého chování. Pouze člověk je strůjcem svého osudu. Když lidské bytosti změní své vnitřní postoje, projeví se to i změnou ve vnějších aspektech jejich života.“
– William James
Narozdíl od předchozího měsíce, kdy jsme uváděly věci do praxe, tento měsíc bude naopak velmi meditativní. Budeme se snažit ponořit hluboko do sebe, odhalovat nefunkční vzorce a vytvářet uvnitř sebe prostor pro nový řád. Budeme odhalovat nebezpečí, která nás na naší tvůrčí cestě přepadávají zevnitř a pokusíme se si vůči nim vytvořit brnění.
Lekce 1:
Špatně uchopené dobro
Náš život je plný úžasných pokušení, která ho dělají ještě lepší. Jsou to krásné věci, které nás obklopují, dobrého jídlo, vynikající víno, intenzivní lásky a skvělý sex. Všechny tyhle věci nám do života přináší úžasnou inspiraci, která ve správné míře podporuje a vyživuje naši tvořivost.
Ta sama o sobě je ale ve skutečnosti spíše duchovní záležitost. Naše tvořivost je projekce nějakého vyššího vedení a máme-li jasno v tom, kdo jsme a co děláme, kreativní energie protéká zcela volně. Problém nastává, když do tohoto proudění stavíme překážky. A tady se vracíme zpátky k těm intenzivním prožitkům, kterými si život obohacujeme. Každý člověk si totiž oblíbil pár způsobů, jak svou kreativitu účinně blokovat. Pokud máme pocit, že postupujeme příliš rychle dopředu, provedeme další z obratů o 180 stupňů a zabrzdíme se některým z našich pozemských hříchů. Pro někoho je to to jídlo. Sladké nebo tučné laskominy, které nás momentálně uspokojí, ale zanechají v nás pocit únavy a tuposti. Může to být i alkohol. Nakupování. Ale taky třeba nepřiměřená práce, po které se vrháme, abychom své vnitřní pnutí znecitlivěli. Mohou to být i nezdravé vztahy, které naše emoce zaměstnávají natolik, že se čistou tvořivost už nezbývá žádná energie. A může to být i sex, kterým se snažíme skrze prožitky intenzity oklamat svou touhu tvořit něco, co po nás zůstane.
Uvědomme si, že jídlo, práce i sex jsou samy o sobě dobré. V určité míře je dobré i to víno a hezké oblékání. Špatné je jejich nadužívání a zneužívání. Abychom se mohly pohnout z místa, zamyslete se, jestli náhodou některé z těchto potěšení samy nezneužíváte, když se chcete zablokovat. Protože tváří v tvář novým příležitostem a obavám z nich pramenící, všichni čas od času saháme po blocích, abychom svůj růst zpomalili.
Smrťáci
Napište si na jednotlivé papírky: Alkohol, sex, práce, jídlo, nakupování, vztahy. Papírku vložte do obálky a postupně losujte. Ke každému papírku napište 5 případů, kdy vám daná věc negativně ovlivnila život. pak papírek vraťte zpět do obálky a losujte znovu. Opakujte. Vytáhly jste si znovu ten samý papírek? Znamená to, že dokážete vymyslet dalších 5 ničivých příkladů?
Lekce 2:
Méně známé druhy závislostí
Nadměrná práce je závislost jako každá jiná, a tak i workoholismus stojí za blokováním naší kreativní energie. Jestliže si ve svém každodenním plánu nedokážete najít prostor na rozvíjení své tvořivosti (kam patří i ranní stránky či umělecké schůzky), pravděpodobně chybí i prostor k tomu, abyste slyšeli promlouvat své tvůrčí nápady. Na téhle závislosti je nejhorší to, že je stále společensky přijímaná jako něco dobrého. Když po večerech pracujete, lidé vás vnímají jako usilovné dříče, kteří dbají svých povinností. Pro workoholika je práce synonymem hodnoty, takže se brání tomu, aby odhodil jakoukoli její část. Často však pracujeme proto, abychom se vyhnuli samy sobě. Abychom se vyhnuly zábavě. Legraci vnímáme jako něco nepodstatného, ba dokonce nehodnotného. Přitom je to právě legrace, která vede ke kreativitě. Myslete na to, že workoholismus je blok, nikoli však blok stavebního kamene vaší tvořivosti!
Dalším druhem takové závislosti může být touha po slávě. Začneme tvořit nikoli kvůli tvorbě samotné, ale kvůli potřebě uznání, která často pramení z pocitu naší vlastní nehodnoty. Sláva je přitom jako duchovní droga. Objevuje se jako vedlejší produkt naší tvořivé práce, ale může být velice nebezpečným odpadem. Naší tvorbu začneme využívat nikoli k projevu své kreativity, ale jako prostředek k zalíbení se ostatním. Začnete po ní prahnout, chtít jí stále víc a postupně bude tahle potřeba znehodnocovat váš výkon i radost z tvorby. Vytratí se z toho radost a stane se z toho nutná práce. Jak z toho ven? Vrátit se k samému počátku. K onomu pocitu vlastní hodnoty. Detoxikovat se z touhy po slávě můžete jedině tím, že budete samy sebe rozmazlovat. Sláva je zkratka pro uspokojení. Ale k tomu se můžete dobrat i vlastními silami – tím, že se budete mít rády takové, jaké jste.
A pak je tu ještě jeden vnitřní zabiják kreativity. Soutěživost. To neustále sledování, kdo došel dál nebo rychleji směrem k našemu snu. Komu se to už podařilo. A jakto? Podobným soutěžením, které často pramení ze závisti, otravujeme svou vlastní studnici kreativity. Znemožňujeme si pokrok. Jakmile se zaměříme na úspěchy ostatních, odpojíme se od zdroje své vlastní inspirace a začneme jen tupě následovat cestu někoho jiného, kterou nikdy nepoznáme celou – a tak ji nikdy nemůžeme zopakovat. Sociální sítě jsou největším zdrojem takového soutěžení. Zobrazují naplněné sny, ale neukazují jejich odvrácenou stranu. Podávají neúplný obrázek. A takovým bychom se nikdy neměly řídit. Touha být lepší než někdo jiný nás odvádí od vlastních názorů, hodnot a vede nás k defenzivní hře, která se odehrává docela mimo naši sféru vlivu. Pokud s ostatními soutěžíme, nikdy nemůžeme vyhrát, protože naše síly se budou neustále vyčerpávat v nikdy nekončícím závodě. Chceme-li být v něčem první, je to proto, že naše ego touží po originalitě. Ale pamatujme, že každá práce je vždycky ovlivněna jinou prací – a žádný člověk není ostrov. naším úkolem je pouze nahlédnout staré věci v novém světle. Julia Cameronová říká: „Originalita je proces, v němž zůstáváme věrni sami sobě.“
pracovní deník
Veďte si denní přehled a zaznamenávejte si všechny úkoly, kterým se během dne věnujete. Šikovná je na to aplikace Toggl.
Rozmazlujte se
Dopřejte si drobné dětské radůstky. Dopřávejte si je pravidelně. A zejména se rozmazlujte, máte-li pocit, že si to vůbec nezasloužíte.
radosti
Sepište si senzam všech věcí, které milujete. Může to být vůně růži, indická polévka, čerstvé jahody, vůně posečené trávy… Dejte si seznam na viditelné místo.
Stanovení hranic
Identifikujte své zlozvyky a zamyslete se, kde byste mohly nastavit dolní mez (Např. „Po šesté už žádná práce) a jakou změnou byste mohly docílit omezení zlozvyku (například zvýšit svou cenu a tím si ubrat práci).
Lekce 3:
Kreativní neúroda
V každé naší činnosti, a o tvořivosti to platí dvojnásob, nastávají období neúrody. Život ztrácí svou barvitost, práce nám nejde nebo je čistě mechanická, máme pocit, že už nemáme co říct, uvízli jsme na mrtvém bodě. Tehdy je to nejobtížnější, a přitom to vůbec nejdůležitější, pokračovat v psaní ranních stránek. Právě v období tvůrčí neúrody pro nás znamenají záchranné laso, které nám dopomůže dostat se zpátky k nám samotným. A přitom se může zdát, že právě v tomto období jsou úplně zbytečné, prázdné, bolestné a hloupé. Nepřestávejte. V období neúrody svádíme boj se svým vnitřním vedením. Ztratili jsme víru v sebe sama i v naši kreativitu. Pochybujeme o sobě. Ale nepřestáváme psát, protože každé takové období má svůj konec. Neúroda skončí právě díky tomu, že v zapisování svých vnitřních pochodů nepolevíme. Tvůrčí neúroda je naše zkouška a je nesmírně důležitá. Období, které strávíme na kreativní pouští je obdobím, které nám přinese nové vhledy, procitnutí, jasnozřivost. Nový vhled se objeví jako orientační bod, který nám ukáže cestu z divočiny. A posune nás o mnoho kroků dál.
Lekce 4:
Vyživování prázdnotou
,Každý pokrok má dva aspekty. Skládá se ze zničení něčeho starého a z vytvoření něčeho nového. Pokud budete intenzivně pracovat na předchozích bodech, podaří se vám zničit to staré a nefunkční a vytvořit prostor pro zrod nových, zdravějších návyků, které budou vyživovat nové, inovativnější myšlenky a nápady.
A aby ty nové myšlenky mohly přijít, musíte si pro ně vytvořit trochu místa. V prázdnotě totiž vzniká prostor pro naklíčení semínka nových nápadů. Odeberte se někam, kde budete moci být jenom samy se sebou – vzdáleny od práce, rodiny a přátel. Jelikož pracuji většinou hlavou a od počítače, pro mě to znamená, že se odeberu někam daleko od e-mailů, kde se mohu ponořit do tvrdé práce rukama. Své místo na nové nápady využívám třeba nezištnou fyzickou prací v rámci karmajógy v duchovním centru na Vysočině. Ať už se vy uchýlíte kamkoli (nebo jen zůstanete ve svém tichu domova), je důležité najít činnost, která pro vás odvede službu meditace. Může to být meditace jako taková, ale může to být i tanec, rozjímání, výprava do přírody… cokoli, co vám umožní vyprázdnit si hlavu a nechat přijít nové myšlenky. Noste s sebou notes a tužku, abyste si všechny nápady, které se vynoří, mohly hned poznamenávat.
Možná stačí jen vytvořit ten prostor a věci se začnou dít. Anodea Judith říká, že „náš potenciál nás neúprosně táhne k realitě, která je ucelenější, zdravější a pokročilejší.“ Je totiž možné – a je to vlastně i velice pravděpodobné – že celý vesmír existuje v rámci nějakého většího plánu a rozvíjí se tak, aby svůj záměr plnil – a nás přitom bral s sebou. Tenhle přístup není nic nového. Po tisíce let se jím zabývá odvětví filozofie, kterému se říká teleologie – soubor teorií, které vysvětlují svět z hlediska jeho konce nebo konečné příčiny.
Najděte své ticho
Dopřejte si produktivní nicnedělání. Umožněte své mysli, aby si odpočinula, zpracovala všechny informace a utřídila zážitky.
Navštivte posvátné místo
Může to být cokoli. Kostel, synagoga, les nebo třeba knihovna. Důležité je, abyste navázaly kontakt s tím, co je vám posvátné. Vstupte do svého chrámu a stanovte si záměr.
Pokládejte otázky
Říká se, že vesmír se formuje kolem našich otázek. Pokud si každý den stanovíte nějaký záměr, vyšlete tím otázku do kosmického vyhledávače. Uvidíte, že odpověď brzy přijde. Mohou k tomu pomoci i vykládací karty.
Léčivý proces
Součástí vaše léčivého procesu jsou i tyto, už dobře známé praktiky:
Ranní stránky
I nadále pište své ranní stránky. Stále platí, že jsou tím nejefektivnějším nástrojem, jak necenzurovaně formulovat své pocity a posouvat se kupředu.
umělecké schůzky
lunární a ženský cyklus
imaginární životy
Zdroje a další četba
Julia Cameron: Umělcova cesta (kapitola Desátý týden)
Austin Kleon: Kraď jako umělec
Anodea Judith a Lion Goodman: Tvořivá síla čaker (kapitola 7.čakra: Vědomí tvoří)